Z Líhně na seniorního výzkumníka za rok a půl

Do Behavia to přišla zkusit z úplně jiného oboru, zůstala a rychle se vypracovala. Jaká byla  cesta Markéty firmou, kromě toho že rychlá?

Proč jsi se přihlásila na program pro výzkumníky?

I když jsem původně vystudovala úplně jiný obor než sociologii, zaujalo mě, co Behavio dělá a rozhodla jsem se, že za zkoušku nic nedám. Předtím jsem právě skončila v bývalé práci a rozmýšlela, jakým směrem se dál vydám. Moje dobrá kamarádka mi doporučila právě Behavio s tím, že se mi tu bude líbit a že by to mohlo být přesně pro mě.

Jak bys naši líheň zhodnotila ve srovnání s klasickým hiringem?

Mělo to určitě spoustu výhod. Bylo super si zkusit reálnou práci na projektech a vyzkoušet si, jestli to vůbec zvládnu a jestli mě to bude bavit. Zároveň nás bylo víc, takže jsme se mohli navzájem podporovat a už během líhně jsme se trochu víc vzájemně poznali. V líhni je dost času na to si “nanečisto” vyzkoušet a naučit se to, co budeme dál v práci používat, než naskočíme přímo do klientských projektů.

A nebuď slušná, klidně řekni, co by šlo udělat líp.

Co by šlo udělat líp je podle mě délka, šla by klidně mírně zkrátit, ke konci už to bylo moc dlouhé, a zároveň už moc dlouho trvala nejistota, kdy jsme nevěděli, jestli budeme moct pokračovat, nebo ne. To první kolo, ve kterém jsem byla, trvalo pět týdnů. Druhé už bylo jen dvoutýdenní - to je myslím lepší.

Pro koho líheň je a pro koho spíš není? Tenhle rozhovor si přečtou taky zájemci, tak jim můžeš něco vzkázat.

Bude se tu podle mě líbit někomu, kdo se rád učí nové věci a dál rozvíjí sebe a i třeba samotnou firmu v přístupu k výzkumům. Zároveň někdo, kdo umí trochu pracovat se stresem a nehroutí se, když třeba něco nejde úplně podle plánu. Občas člověk zjistí, že někde udělal chybu a že na poslední chvíli musí přepracovat velkou část reportu. Nebo ještě hůř -  zjistí to až kolega, který po něm analýzu kontroluje. Takové věci se někdy dějí a umíme tu na ně reagovat, je ale potřeba zachovat klid.

Co ses zatím v Behaviu naučila?

Práci v týmu. Moc se mi líbí, jakým způsobem se na projektech spolupracuje s ostatními. Máme tzv. systém druhých očí, kdy je seniornější výzkumník vždycky k dispozici těm juniornějším, kteří se tak od něj učí a můžou se o něj opřít. A taky že od začátku dostaneš určitou míru důvěry a zodpovědnosti, třeba v komunikaci s klienty nebo za své projekty.

Za rok a půl jsi to dotáhla na seniorního výzkumníka. Máš teda hotovo, nebo ještě je kam se posouvat?

Rozhodně doufám, že nebudu zahnívat. :-)